Mnoho lidí bylo negativně ovlivněno změnami souvisejícími s Covid-19. Celosvětově 66% spotřebitelů uvádí, že změnili svůj způsob nakupování kategorií a značek, což má zásadní důsledky pro výrobce a maloobchodníky.
Aby situaci zvládli, spotřebitelé využívají nové mechanismy ke správě rozpočtů domácností, jako je například nákup produktů založený výhradně na aktuálních promocích, bez ohledu na značku, nebo dále výběr nejnižší ceny nebo privátních značek, aby ušetřili peníze. Zdá se, že tento trend jen tak nezmizí. 81% světových spotřebitelů uvádí, že v roce 2021 bude pokračovat v restrukturalizaci svých výdajů.
Spotřebitelé implementují určité strategické posuny, jako je méně časté nakupování nebo zmenšování velikosti průměrného nákupního košíku, které mohou stabilizovat nebo zvýšit cenové elasticity. Zároveň – ve jménu zdraví a bezpečnosti – se v poslední době vyvinuly nové trendy, díky nimž byla elasticita u určitých kategorií stabilní nebo dokonce nižší .
Nenechte mýty o cenotvorbě ovlivňovat vaše obchodní rozhodnutí.
PKontaktujte NielsenIQ a osvojte si všechna nová strategická pravidla cenové hry.
Když zkoumáme změny v cenových elasticitách před i po dopadu Covidu ve východní Evropě a na Středním východě, vidíme, že průměrné elasticity jsou v porovnání období před covidem a „novým normálem“ srovnatelné nebo nižší. Na úrovni produktu/kategorie však existuje značné množství variací.
Pandemie formovala nové spotřebitelské potřeby, což vyvážilo celkový růst elasticit. Cenové elasticity obecně se aktuálně nemění, trendy se proto liší podle kategorií. Zdá se, že výrobky, které slouží zdraví, bezpečnosti a základním potřebám, mají ještě nižší elasticitu.
Proto je mýtus o zvyšování cenové elasticity vyvrácen.
